Říjen 2014

Ana - moje milovaná anorexie

8. října 2014 v 12:53 | Slečna A. |  Fashion and Beauty
Jo, vidíte dobře, opravdu jste na správném blogu a ani jsem se nezbláznila. Nebo alespoň ne do anorexie. Článek je pojmenovaný přesně takhle blbě, aby na něj kliklo hodně lidí.

Viděla jsem spousty blogů zabývajících se touhle problematikou a četla spousty článků, ale nikdy bych do toho tak neviděla, kdybych si tím častečně taky neprošla. Částečně, protože se ze mě nestala kost a kůže, ale protože jsem našla zálibu v nejezení a cvičení a nenávidění svého těla.

Můžu říct, že je to přesně tak nakažlivé na závislost, jak se všude píše. Ale to není všechno. Je to hlavně prostředek. Prostředek něco sdělit, protože v naší úžasné společnosti spolu lidé komunikují pomocí různých prostředků a to je jen jeden z nich. Je to způsob, jak sdělit společnosti, lidem, whatever, že potřebují pomoc. Že mají málo pozornosti. Že chtějí, aby se o ně někdo staral. Že si připadají nechtění, odstrčení, méněcenní. Nevýhoda je, že si neuvědomují, že to celé je jen zastírací manévr a tak se ženou za vytyčeným cílem a přitom jsou šťastní, že ten cíl mají, protože jim dává vůli žít, pokračovat. Být lepší. Dává jim náměty na přemýšlení, už se nemusí starat o to, že se rodiče neustále hádají, je tady ana. Schoulí se pod její křídla. Slibuje, že už brzy budou mít svou cenu, už brzy se o ně bude někdo zajímat. Už brzy budou krásné. Je to nakažlivé, co?

A pak si začnete nutit myšlenky, že jídlo je špatné. Ale problém je, že vy si to ve skutečnosti nemyslíte, jen si to chcete myslet, aby se vám lépe hublo, protože věříte, že jen jako hubení budete mít svou cenu. To je ale blbost, co? Záměrně věříme lžím. To bylo ve filmu Detachment - hodně poučný film. I když ne tak, jako tenhle článek, haha.

Takže mé milé, krásné, slečny, které záměrně věříte lžím a rovnicím:
krásná=hubená,
hubená=šťastná,
případně: krásná + hubená=šťastná, tak už určitě víte, že to tak není, bez ohledu na to, jak moc se tomu snažíte věřit.

Vzhled není všechno

7. října 2014 v 20:46 | Slečna A. |  Fashion and Beauty
Jo, říkám to já, neuvěřitelně povrchní holka, která při každé možné příležitosti touží po dokonalosti, a která krásu, nebo spíše styl, považovala za něco nesmírně důležitého a povahu až na podřadném druhém místě. Protože ti, kdo vás vidí v MHD, na ulici, všude, kde se vyskytují lidé, hodnotí váš vzhled. Povaha je skrytá. Jenomže přesvědčila jsem se, že vzhled není všechno.

Krásné holky to nemají jednodušší. Hezké a štíhlé holky nemají více kluků. Neprožívají méně zklamání v lásce. Ale... pokud by vzhled byl něco tak nepřekonatelně důležitého, pak by to hezčí lidé měli mít jednodušší, ne? Nebo respektive Hezký Vzhled, ten na první pohled obecně hezký.

V prvořadě, vzhled nám propůjčuje také identitu, se kterou se mnoho lidí nechce z nějakých důvodů ztotožnit. To znamená, že se svůj vzhled snaží změnit na ten obecně hezký, protože trpí iluzí, že to potom budou mít mnohem jednodušší. Viz anorektičky.

Jasně, vzhled není všechno je už tak nesmírně odrbaná fráze, že ji už moc lidí ani nebere vážně, nezamyslí se nad tím, jestli to tak skutečně je. A ono je. I když pro mě je snazší být milá na krásné lidi.

Nobody cares

6. října 2014 v 20:07 | Slečna A. |  Povídám
Znáte ten pocit, kdy se lidi starají jenom o sebe? Určitě ano, protože takhle to dneska funguje. Nejenom že lidi nepomůžou lidem na ulici, kteří to potřebují, to docela chápu, mají prostě strach, taky ho mám. Ale oni nepomůžou ani svým přátelům a rodině. Každý se stará jenom o sebe, je mu úplně jedno, co kdo má za problémy. Hlavně že JÁ jsem šťastný. Bez toho zas*anýho zájmena by se sbořil svět, protože lidi už jinak neumí fungovat. Neumí se starat o jiné lidi.

Zeptala jsem se na asku, kdo by přijal pomoc a většina mi odepsala, že nijak, protože by jim nikdo tu pomoc nenabídl. Každý si jede sám za sebe. A je to dost hnusný. Občas mám chuť se na všechny vykašlat, ale pak si řeknu... že bych vlastně byla jako oni. Jako všichni, kteří se starají jen o sebe. A tak pomáhám, i když mi to většinou lidi neoplácí. Jsem za debílka? Jo, možná. Možná pro někoho.